Název Cyklomat je spojení slov cyklus a automatický. Je to uměle vytvořený pojem, pokus o vystižení
problému opakovaní stejných chyb. Od konce první světové války až doposud jsou USA, Rusko, Čína, Izrael, a další státy jenž jsou považovány za
země prvního světa neustále zapojeny do ozbrojených konfliktů téměř po celém světě. Tento pojem se tedy snaží zahrnout a definovat určité
zacyklení lidského konání, které se přes proklamace o humanistickém přístupu točí v koloběhu válčení, okupací a porušování lidských práv.
Hlavním subjektem obrazů jsou děti a naivně stylizovaný pohled na svět v kontrastu s nelítostnou, necitlivou sterilní realitou, ve které se bez
svého přičinění ocitly. Sekundární pozici zaujímá výraz obličeje. Pokus o zachycení momentu, kdy se na dětské tváři začínají objevovat znaky
apatie, deprese, nenávisti, frustrace a smutku. Děti, které vyrůstaly ve válečném prostředí se stávají válečníky, jejich citové vazby a morální
principy, či celkový pohled na svět jsou překrouceny, stávají se tak obětmi a zároveň násilníky, kteří budou následovat své předchůdce. Celý
cyklus se tak uzavírá.
Jako metafora pro stále narůstající, nekončící číselné statistiky, které zahrnují počty obětí, je Ludolfovo číslo, jehož přesná hodnota nebyla doposud
vyčíslena. Jeho další funkce na jednotlivých plátnech a také v celém tématu bakalářské práce je vyjádření kontrastu, kde na jedné straně
jsou jednotlivci a jejich individuální osobnosti, příběhy a sny, a na straně druhé je jejich existence rovna jednotce v řadě čísel, omezující tyto
jedince na pouhý údaj, civilní ztrátu. Podkladem pro portréty jsou fotografie válečných reportérů či civilistů, převážně z dětských nemocnic
v syrském Aleppu. Nejen Aleppo, ale i další syrská města jsou paralyzována střety povstaleckých hnutí s vládními silami, k nimž se připojují i další
státy, zejména USA, Rusko a Saudská arábie.